Recenze knihy: "Neklidný hrob" - Když probudíš to, co mělo spát

Anotace: 

Kdo říká, že smrt nelze vyléčit? 

Píše se rok 1887 a Anselm Godwin studuje medicínu na univerzitě v Glasgow. Pokud zrovna se svými spolužáky nesedí kolem zakrvácených operačních stolů a nepřihlíží pitvám, tráví všechen čas ponořený do knih. Lékařem se měl původně stát jeho starší bratr Ezra, který však před rokem tragicky zemřel. Anselm před zármutkem utekl co nejdál a tajně převzal bratrovo místo. Teď se ale musí vrátit domů na sever na Skotskou vysočinu a čelit svým démonům. 

Ada Selwynová pracuje jako hrobnice. Přes den vede s otcem pohřební službu — řemeslo, kvůli kterému jimi lidé v celém kraji opovrhují. Po nocích si přivydělává způsobem, za který jí hrozí oprátka, a co hůře — to, že zklame svého otce. Nelegální aktivity se jí však krutě vymstí a Adě hrozí, že přijde o všechno. 

Když se cesty Anselma a Ady zkříží, stanou se z nich nečekaní spojenci. Anselm je přesvědčený, že dokáže přelstít samotnou Smrt a mrtvého Ezru přivést zpátky k životu. A Ada je jediná, kdo mu může pomoct… 

Od autorky úspěšných románů Zmizení Sáry Lindertové a Noci běsů

Název knihy: Neklidný hrob
Autor: Kateřina Šardická
Nakladatelství: Host
Počet stran: 509
Rok vydání: 2025

Recenze: 

Tak toto byla opravdu jízda. Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout a úplně mě pohltil autorčin styl psaní a popisy. Byla to moje první kniha od autorky, ale určitě ne poslední. 

Kniha je zařazena do žánru young adult fantasy, ale za mě to byl skvělý thriller/horor, v němž Kateřina dokazuje, že český autor má co nabídnout a rozhodně se toho nebojí. 

Kniha nás zavádí do Skotského podhůři v roce 1887, kam se k rodině vrací Anselm, student medicíny. Ten se rozhodl, že oživí svého mrtvého bratra za každou cenu. Do cesty se mu připlete hrobnice Ada a kočovné médium. A jak tohle vše dopadne? Nebylo by lepší nechat mrtvé mrtvými? 

Na knize je krásně cítit, jak obrovskou péči jí autorka věnovala. Každá kapitola působí promyšleně, jako by si Kateřina opravdu sedla nad každý detail a nic nenechala náhodě. Příběh je tajemný, ponurý a postupně odkrývá jedno temné tajemství za druhým. Je protkaný spiritistickými seancemi, nekromantickými pokusy i okultními vědami, které celé vyprávění ještě víc umocňují a dodávají mu zvláštní, až mrazivou atmosféru. Hlavní hrdiny — Adu, Anselma a samozřejmě kocoura Belzebuba — jsem si naprosto zamilovala, každý z nich má vlastní hlas, vlastní motivace a působí neuvěřitelně uvěřitelně. Líbí se mi i to, že autorka vycházela z některých skutečností, pečlivě volila jména postav a do děje zakomponovala i reálnou historickou osobnost. Celé to dohromady vytváří příběh, který je nejen temný a napínavý, ale i poctivě vystavěný — a je to znát na každé stránce. 

V jádru je Neklidný hrob příběhem o tom, jak moc nás dokáže formovat strach a jak snadno se z obyčejného zaujetí může stát posedlost, která člověka pohltí. Kniha připomíná, že některé pravdy a křivdy nejde navždy pohřbít — dřív nebo později si najdou cestu na světlo. 

Neklidný hrob pro mě byla jedna z těch knih, u kterých si člověk řekne „jen ještě jednu kapitolu“ — a najednou je ráno. Atmosféra je temná, tísnivá a přitom nádherně podmanivá, přesně taková, která se vám dostane pod kůži. Popisy prostředí jsou tak živé, že jsem skoro cítila chladné počasí skotských kopců, a postavy působí uvěřitelně, lidsky a plné vlastních démonů. Celý příběh má zvláštní magnetismus, který mě nepustil od první do poslední stránky. Bylo to skvělé čtení — silné, emotivní a dokonale vystavěné. Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout.

Moje hodnocení: 5/5🌟

 

Z rozhovoru s Kateřinou: 

Kateřina Šardická v rozhovoru prozradila, že její fascinace temnými příběhy a tématem smrti vznikla už v dětství, kdy vyrůstala v éře VHS půjčoven a sledovala horory, na které vlastně ještě nebyla dost stará. Silné emoce, napětí a moment překvapení jsou pro ni dodnes to, co ji na příbězích nejvíc přitahuje — a přirozeně se to propsalo i do její tvorby. Strach podle ní patří k nejběžnějším lidským emocím a je nekonečným zdrojem inspirace. 

V Neklidném hrobu pracuje s tématy jako rodinné vztahy, předsudky, strach ze smrti i posedlost. Právě posedlost považuje za něco, co dělá postavy uvěřitelnými — a zároveň nebezpečnými. Chtěla ukázat hranici mezi zdravým zaujetím a destruktivní obsesí, která člověka může úplně pohltit. 

Knihu zasadila do Skotska 19. století, protože české prostředí jí pro tenhle typ příběhu jednoduše „nehrálo“. Potřebovala drsné kopce, nevyzpytatelné počasí a atmosféru viktoriánské éry, kdy se věda i společnost měnily neuvěřitelným tempem a lidé byli ochotní věřit i těm nejšílenějším experimentům. 

Ačkoliv je román temný, autorka vědomě pracovala i s ironií a odlehčením, aby příběh nepůsobil příliš tíživě. Zároveň si užila i drobná pomrknutí na jiná díla, která má ráda — jedno z nich jí prý dodnes nahání noční můry. 

Zajímavostí je, že obálku vytvořila její dlouholetá kamarádka a tatérka Štěpánka Coufalová, která ilustrovala už její předchozí knihy. Šardická říká, že Neklidný hrob byl pro ni jasná volba. 

A i když to vypadá, že letos vydala neuvěřitelné množství knih, sama tvrdí, že to byla spíš náhoda a tvrdohlavost než plán. Teď se vrací ke scénářům a dalším projektům, o kterých zatím nemůže mluvit.

celý rozhovor můžete najít ZDE

 

Autorka o svém románu: 

Neklidný hrob je román o zhoubné touze, bratrské rivalitě a chorobném strachu ze smrtelnosti a především smrti samé. Výrazně se do něj promítla moje láska ke skotské přírodě, viktoriánské Anglii a tragickým postavám. Doufám, že v té melancholii a pochmurných událostech čtenáři najdou i záblesk naděje a dobra. Někde tam pod nánosem hřbitovní hlíny leží. 
                                                        — Kateřina Šardická, autorka