Anotace:
Co
všechno skrývá mycelium?
Viktorie
Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o
komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech.
Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka
odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně
uniknout tomu, co se už jednou stalo?
Sára žije
ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité
pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm
let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž
místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým
nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně
přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto
Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu,
bouřlivě bují pod ním.
Název
knihy: houbařka
Autor: Viktorie Hanišová
Nakladatelství:
Host
Počet
stran: 309
Rok
vydání: 2018
Recenze:
Máte občas
u knížky pocit, že byste nejraději vlezli do děje, hlavní hrdinku objali a ty
ostatní pořádně propleskli? Tak přesně tohle jsem cítila u tohoto příběhu. Do
knihy jsem sice šla s tím, že to nebude lehké čtení, ale na to, co se skrývalo
pod nevinným názvem, jsem připravená nebyla.
O čem
to vlastně je:
Příběh nás
zavádí na Šumavu, do staré chatrče, kde žije Sisi (Sára). Je to mladá žena,
která se straní lidí, s nikým moc nemluví a jejím jediným světem je les a
houby. Ty sbírá a prodává do místní restaurace, aby si něco vydělala. Jenže pod
touhle zdánlivě klidnou, samotářskou slupkou se skrývá hnisající rána. Sára se
totiž vrací do domu, kde prožila dětství, které ji nenávratně poznamenalo.
Postupně odkrývá střípky minulosti – vztah s otcem, odtažitou matku a bratry,
kteří jí dělali ze života peklo. Je to příběh o tom, jak vás nejbližší lidé
dokážou totálně zlomit.
Jak se
mi to četlo?
Musím
říct, že se mi to četlo hrozně rozporuplně, a to v dobrém slova smyslu. Autorka
píše neuvěřitelně čtivě, text vás úplně pohltí, takže stránky utíkají pod
rukama. Na druhou stranu mi z toho obsahu bylo fyzicky zle. Doslova mi běhal
mráz po zádech a musela jsem knížku občas odložit a rozdýchat to. Sisi (Sára)
mi byla strašně sympatická ve své zranitelnosti a bylo mi jí neuvěřitelně líto.
I když je kniha plná zajímavostí o houbách, přiznám se, že tyhle pasáže šly
trochu mimo mě – moje hlava byla až příliš zaměstnaná tím děsivým rodinným
dramatem, než aby si pamatovala názvy hřibů a informace o nich.
Jak
jsem příběh vnímala:
Pro mě je
Houbařka hlavně o tom, jak moc nás formuje rodina a jak fatální následky má,
když selžou ti, kteří nás mají chránit. Je děsivé sledovat, jak se z
"tátovy princezny" stane oběť. Nechápu, jak se otec mohl k vlastní
dceři takhle chovat, a ještě víc mě děsila matka, která před vším zavírala oči
a raději se spikla se syny proti vlastní dceři. To, že bratři házeli všechnu
vinu za problémy rodiny na Sisi, místo aby si přiznali, že za to můžou hlavně
jejich rodiče a jejich hnusné chování, je prostě šílené. Ukazuje to, jak moc
dokáže toxické prostředí v rodině člověka ovlivnit a úplně mu pokřivit vnímání
reality. Z příběhu plyne jedno smutné poučení: i když Sisi dospěla a snaží se
žít po svém, ty psychické rány a traumata z dětství v ní zůstaly napořád. Možná
se s tím člověk naučí časem nějak žít, ale ta minulost ho prostě nevratně změní
a poznamená mu celý zbytek života. Sisi se kvůli tomu stala asociální troskou,
psychicky i fyzicky zničenou, a je to prostě nespravedlivé.
Závěrem
a hodnocení:
Knížku
bych doporučila každému, kdo má rád psychologická dramata a nebojí se těžkých
témat. Není to čtení na dovolenou k moři, pokud si nechcete zkazit náladu, ale
je to kniha, která ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení. Ukazuje, že monstra
nežijí jen v pohádkách pod postelí, ale někdy s námi sedí u jednoho stolu v
kuchyni. Je to silné, bolavé, ale důležité čtení.
Moje hodnocení: 4/5 🌟
Tuto knihu
jsem dostala v rámci #spoluprace od Nakladatelství Host Brno
Moc děkuji
byl to hodně silný zážitek💖
Viktorie
Hanišová je moc dobrá v popisování temných stránek lidské psychiky. Houbařka je
druhým dílem její volné trilogie, kterou spojuje téma mateřství (další jsou
Anežka a Rekonstrukce). Fascinuje mě, kde Viktorie tyhle příběhy bere. Pokud
čerpá ze skutečných událostí, tak je to naprosto mrazivá představa. Autorka do
svých knih dokáže vložit tolik syrových emocí, že vás to úplně rozloží.
Komentáře
Okomentovat