.png "koláž ke knize")
Na
policejní stanici v zapadlém koutě Skotska stojí už dlouho na okenním parapetu
zapomenutá láhev. Uvnitř je sotva čitelný lístek. Jisté je jen to, že první
slovo je dánsky a znamená POMOC — a že vzkaz je napsán krví.
Když se
tahle podivná zpráva konečně dostane na stůl kriminálního komisaře Carla Mørcka
z oddělení Q, které se zabývá „odloženými případy zvláštní důležitosti“, začnou
se dít děsivé věci. Carl Mørck a jeho kolegové — svérázný asistent
blízkovýchodního původu Asad a drzá Rose — se ponoří do hrůzného případu sekt a
unesených dětí, jejichž rodiče zmizení nikdy neohlásili. Proč? Čas se krátí a
život dalších dvou dětí visí na vlásku…
Vzkaz v
láhvi získal
v roce 2010 významné literární ocenění Skleněný klíč za nejlepší severský
detektivní román (jeho dalšími laureáty jsou Jo Nesbo, Stieg Larsson a Henning
Mankell). Tento román se také stal vítězem dánské Ceny čtenářů 2010. Knihy
Jussiho Adlera-Olsena vycházejí v třiceti šesti jazycích. Jen v jeho rodném
Dánsku se prodalo více než dva miliony výtisků a například v Německu prodej
přesáhl tři a půl milionu knih.
Název
knihy: Vzkaz v lahvi
Autor: Jussi Adler Olsen
Nakladatelství:
Host
Počet
stran: 557
Rok
vydání: 2017
Recenze:
Ahoj
knižní nadšenci! Dneska se podíváme na zoubek třetímu dílu ze série Případy
oddělení Q od Jussiho Adler-Olsena. Hned na začátek musím říct, že i když se
tyhle detektivky dají číst jako samostatné příběhy, strašně moc doporučuju brát
je popořadě. Autor totiž s každým dílem postupně odkrývá soukromí a minulost
hlavních postav. Když nějaký díl přeskočíte, ochudíte se o ty skvělé narážky a
vývoj jejich vztahů, který mě osobně hrozně baví.
O čem
to vlastně je:
Představte
si, že se objeví stará, zapomenutá lahev a v ní vzkaz napsaný lidskou krví. Je
sice sotva čitelný, ale co když to není dětská hra, ale opravdové zoufalé
volání o pomoc. Carl Mørck a jeho oddělení Q se pouštějí do pátrání, které je
zavede do uzavřeného světa náboženských sekt. Sledují stopu chladnokrevného
psychopata, který unáší děti věřících rodičů a moc dobře ví, že tyhle komunity
policii nic neprozradí.
Jak se
mi to četlo:
Knížka se
četla úplně sama, autor je v popisu děje vážně extratřída. Příběh je neskutečně
napínavý a děsivý, ale co na téhle sérii zbožňuju nejvíc, je to, jak Olsen
dokáže temnou atmosféru odlehčit humorem. U Asadových přísloví a toho, jak
komolí dánské výrazy, se pokaždé strašně bavím. Miluju ty momenty, kdy tím
Carla vytáčí doběla a dovádí ho k šílenství, ale Carl to nakonec skoro vždycky
ustojí a trpělivě mu ty „složité“ fráze vysvětluje.
Skvělé je
i to tajemno kolem hlavních postav. Všichni v oddělení Q mají nějakého
kostlivce ve skříni. Proč Carla vlastně všichni na policii tak nesnáší? Je to
jen tou jeho rýpavou povahou, nebo za tím stojí něco víc? A co Asad? Opět jsme
dostali jen pár drobných střípků a o jeho minulosti vlastně pořád nevíme vůbec
nic. Korunu tomu v tomto díle nasadila asistentka Rose. Něco se s ní děje,
naštve se, odejde a místo sebe pošle svou sestru Yrsu, která je taky solidní
úkaz. Zkrátka, v tomhle týmu nic nesedí a vy nutně potřebujete další díl,
abyste zjistili pravdu.
Abych ale
jen nechválila – v knize se proplétají dva příběhy. Ten hlavní se vzkazem v
lahvi byl naprostá pecka. Vedle toho se tam ale řeší ještě případ žhářství,
pojistného podvodu a gangů. Tenhle druhý motiv byl dost upozaděný a mě tam
popravdě spíš trochu rušil. Navíc se na konci nevyřešil, což mě vede k
myšlence, jestli si autor neotvírá vrátka pro další díly.
Hlavní
myšlenka a hlubší význam:
Z celého
příběhu mě nejvíc mrazilo to, jak moc v něm platí, že zlo plodí zase jenom
zlo. Zločinec měl totiž za otce fanatického faráře, který rodinu doma
brutálně mlátil. Moje hlava prostě nebere, jak může být někdo takhle nábožensky
založený, a přitom se chovat jako zrůda k nejbližším. Pachatel se pak v
dospělosti mstil lidem, kteří upřednostňovali Boha před svými dětmi. Je to
hrozný psychický i fyzický teror a nutí to k zamyšlení, jak snadno se dá víra
zneužít jako zbraň.
Zajímavost
o knize a narážkách:
Během
čtení narazíte na spoustu dánských i historických narážek. Možná vás zajímá,
jestli si je autor vymyslel. Všechno jsou to skutečné reálie! Piet Hein byl
slavný dánský vědec a básník, Erik Klipping byl dánský král zavražděný v roce
1286 a ty islandské čarodějnice v pepitovém oblečku jsou narážkou na dánskou
popkulturu. Jediný, kdo z dánského prostředí trochu vyčnívá, je Mirek Dušín –
to je samozřejmě práce skvělého českého překladatele, který nám tak trefně
přiblížil Carlovu narážku na dokonalého hrdinu.
Závěrem:
Vzkaz v
lahvi je perfektní severská detektivka, která vás nenechá vydechnout. Pokud
máte rádi napětí, propracovanou psychologii, ale oceníte i suchý černý humor a
skvělou chemii mezi vyšetřovateli, tohle musíte mít v knihovně. Jen nezapomeňte
začít od jedničky!
Moje hodnocení: 4/5 🌟
Dětství
v blázinci:
Jussiho otec byl úspěšný psychiatr a sexolog. Kvůli jeho práci se rodina
neustále stěhovala po dánských psychiatrických léčebnách. Jussi tak prožil
dětství obklopený lidmi s duševními poruchami. Sám říká, že právě tady se
naučil chápat, že hranice mezi genialitou, šílenstvím, dobrem a čistým zlem je
hrozně tenká. Z tohoto prostředí čerpá inspiraci pro své vyšinuté záporáky.
Rituál
s psacím stolem:
Jussi má velmi specifický spisovatelský režim. Když píše knihu, potřebuje
absolutní klid a izolaci. Traduje se o něm, že má speciální ergonomický stůl,
který si nechal vyrobit na míru, a když píše finální verze svých knih, dokáže u
něj stát a pracovat klidně 14 hodin denně, dokud scénu nedokončí.
Oddělení
Q mělo od začátku jasný plán:
Na rozdíl od jiných autorů, kteří píší sériové knihy „od boku“ a čekají, jak se
uchytí, Jussi měl už v roce 2005 (před napsáním prvního dílu) kompletně v hlavě
rozvrženou celou sérii Oddělení Q. Přesně věděl, že bude mít 10 dílů, jaké
budou hlavní motivy a jak přesně osud Carla a Asada skončí.
ZDE si můžete přečíst různé články a rozhovory
Za tuto
knihu bych chtěla poděkovat Nakladatelství Host Brno, které mi ji zaslalo
v rámci #spolupráce 💖
Komentáře
Okomentovat