Přeskočit na hlavní obsah

Recenze knihy: "Brána nekonečna" - Když vám jedna dimenze nestačí.

koláž ke knize
 Anotace:

Nekonečno je jenom začátek 

Pandominium je nejrozsáhlejší politická a obchodní aliance, jakou kdy multivesmír poznal. Toto společenství sdružuje miliony světů. Ve skutečnosti však jde jen o jeden svět — Zemi v mnoha různých realitách. A když se AI stane hrozbou natolik závažnou, že by mohla zničit samotné základy, na nichž Pandominium stojí, musí aliance vynaložit všechny dostupné prostředky, aby toto nebezpečí eliminovala. 

Mezitím vědkyně Hadiz Tambuwalová, která na své vlastní Zemi hledá způsob, jak odvrátit blížící se environmentální kolaps, náhodou odhalí tajemství cestování napříč dimenzemi. Tento princip je klíčem k záchraně všech na umírající planetě. Samotnou Hadiz však zavede doprostřed války odehrávající se v měřítku, o jakém se jí nikdy ani nesnilo. Její osud se proplete s osudy dalších lidí, bytostí a entit z jiných vesmírů a ona se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví. 

A ve hře je víc, než si kdokoli z nich dokázal představit. 

Název knihy: Brána nekonečna
Autor: M.R. Carey
Nakladatelství: Host
Počet stran: 520
Rok vydání: 2026

Recenze:
Ahoj čtenáři! Dneska mám pro vás tip na sci-fi. Pro mě osobně to byl obrovský krok do neznáma. Nejen, že to byla moje první kniha od autora, ale bylo to moje vůbec první sci-fi v životě! Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, a o to víc jsem byla zvědavá. Knížka mě lákala svým námětem, ale zároveň jsem měla trochu respekt z toho, jestli na mě tenhle žánr nebude až moc divoký.

O čem to vlastně je:
Příběh nás zavádí do fascinujícího konceptu multivesmíru, kde vedle sebe existují miliony paralelních světů. Všechno to začíná u geniální vědkyně Hadiz, které se podaří najít způsob, jak mezi těmito dimenzemi cestovat. Lidstvo na její domovské Zemi stihlo planetu totálně zdevastovat a Hadiz tak vlastně hledá únik do nedotčené přírody, někam, kde by se dalo začít znovu. Jenže brzy zjistí, že v tom nekonečném množství světů není sama. Existuje tu obrovské impérium Pandominium a Hegemonie strojů, které nazývají AI-vzpoura mezi kterými se schyluje k obrovskému konfliktu. Hlavní hrdinové jsou neuvěřitelně rozmanití – kromě vědkyně Hadiz tu sledujeme dělníka s dost pochybnou morálkou Essiena a taky mladou, super inteligentní králičici Paz.

Jak se mi to četlo:
Musím se přiznat, že začátek pro mě byl docela oříšek. Prvních zhruba 70 stran se věnuje právě Hadiz a jejím objevům. Chvílemi jsem měla pocit, jako bych poslouchala partičku ze seriálu Teorie velkého třesku – řeší se tu částicová fyzika a hromada teorie. Autor se sice snažil všechno podat tak, aby to pochopil i laik, ale já se i tak občas cítila informacemi dost zahlcená. V hlavě mi běželo, jestli jsou všechny ty technické detaily pro příběh vážně tak důležité.

Knížka ale v průběhu dost výrazně měnila styl. Zatímco první polovina je složitější, zaměřená na laboratoř, politické struktury multivesmíru a vysvětlování technologií, ta druhá už tak složitá není. Tam se příběh překlopí do akčního vojenského sci-fi plného honiček, kde se složité teorie prostě přestanou řešit. Popisy situací a akce byly naprosto dostačující a děj měl spád.

Co mě ale trochu mrzelo, byly popisy postav. Kniha je sice dost tlustá, ale v detailech hrdinů je hodně stručná. Vnímala jsem to spíš jako takový obecný popis – třeba u mé oblíbené ušaté hrdinky Paz víme, že je to „zaječice světle hnědé srsti ve školní uniformě“. Její zvířecí přednosti se sice v ději projevily, ale celou dobu jsem ji měla v představách tak trochu v mlze. A Essiena, další hlavní postavu, jsem si nedokázala představit vůbec. U popisu světů chápu, že nebyly super detailní, protože jich hrdinové navštívili tolik, že by kniha musela být dvakrát větší, ale u postav mi ta konkrétnost chyběla. U zvířecích lidí se autor mohl trochu víc rozepsat. Tady jde strašně vidět, že autor píše komiksy – v komiksu máte obrázek a textu stačí málo, ale v románu pak čtenář občas tápe.

Jelikož jde o první díl série, konec zůstává otevřený a celá kniha vlastně funguje jako takový velký, promyšlený úvod pro další díly. Rozhodně ale nebyl nudný!

Taky musím zmínit jednu věc, která mě při čtení mrzela a vždycky mě trochu rozhodila. V textu se objevilo pár chyb (překlepů). Od Hostu jsem zvyklá na naprostou preciznost, takže mě to u nich docela překvapilo.

Hlavní myšlenka a hlubší význam:
Kniha v sobě nese hned několik silných témat k zamyšlení. Fascinovala mě ta myšlenka, jak lidstvo hledá záchranu před vlastní zkázou tím, že uteče do jiného, čistého světa. Člověka hned napadne: „Aha, tak tady se nám to nepovedlo, tak se prostě přesuneme jinam. Ale poučíme se ze svých chyb, nebo zničíme i ten další svět?“

Obrovským tématem je tu taky umělá inteligence. Seznámení s AI jménem Rupsche bylo skvělé, ale zároveň trochu děsivé. To, že umělá inteligence vtipkuje, a fakt, že pro někoho může být AI tím vůbec nejlepším přítelem, nutí k zamyšlení, jak se budou vyvíjet vztahy mezi živými bytostmi a stroji. Motiv vzpoury strojů mě vedl k otázce, zda se nás autor nesnaží varovat před reálným nebezpečím. Možná Carey tak trochu předvídá naši vlastní budoucnost.

Závěrem – komu knihu doporučit?
Pokud máte rádi chytré sci-fi o paralelních světech, cestování dimenzemi a nevadí vám, že příběh neskončí uzavřeně, určitě po ní sáhněte. Pro čtenáře hard sci-fi to bude lahůdka, protože technologie v knize působí uvěřitelně a dává smysl. Pokud ale sci-fi běžně nečtete (jako já) nebo vyloženě nesnášíte dlouhé pasáže vysvětlující fungování fiktivních technologií a politiky, může vám první polovina připadat trochu těžkopádná a jako „vědecké blábolení“. Jakmile se ale prokoušete začátkem, čeká vás skvělá jízda.

Moje hodnocení: 3,5/5 🌟

Knihu jsem dostala od Nakladatelství Host Brno v rámci #spoluprace
Moc za knihu děkuji 💖

M.R. Carey
Pár slov o autorovi a zajímavost:

Když jsem se poprvé prokousávala těmi složitými fyzikálními pasážemi na začátku, byla jsem přesvědčená, že autor musí mít doktorát z fyziky. Nedokázala jsem pochopit, jak by mohl „obyčejný“ člověk něco takového vymyslet. Šla jsem si o něm něco zjistit a informace mě totálně šokovaly! M.R. Carey vůbec žádný fyzik není. Původně pracoval jako učitel, ale hlavně je to neskutečně úspěšný autor komiksů a podílí se na příbězích pro Marvel Comics. Ta jeho komiksová minulost se v knize prostě nezapře – v dobrém i v tom horším ohledu.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Recenze knihy: "Věštkyně drobných osudů" - Laskavost jako hlavní hrdinka

Recenze knihy: "Tota lítá" - Jak vysvětlit totalitu dětem? Tota to zvládla!

Recenze knihy: "Encyklopedie víl Emily Wildové" - Profesorka, která neumí s lidmi, ale rozumí vílám